Čistírna odpadních vod (ČOV)

30. prosince 1993 byla v naší obci dána do provozu ČOV. Připravili jsme pro Vás některé informace k tomuto ekologickému zařízení. Vzhledem k tomu, že je tento objekt navštěvován studenty i odborníky z celé republiky, přísluší se pozastavit nad "Čovkou" trochu déle.

077Čistírna stála osm mil. korun, ale drtivá část peněz „ přitekla " ze státního rozpočtu. Finanční prostředky nesloužily jenom ke stavbě vlastní čistírny, ale i například ke zřízení 856 metrů dlouhého přivaděče, který podchytil veškerou kanalizaci v obci a umožňuje i připojení obce Záblatí.

Tato ČOV je první svého druhu na Moravě. Pro občany obce má výhodu v tom, že čištění probíhá bez nároků na energii a s minimálními provozními náklady.

Kořenová čistírna vhodně zapadla do přírodního prostředí konce luční trati údolí potoka „Bítýšky" . ČOV navíc nebude mít nežádoucí pachové účinky a čistící proces zajistí, že se vypouštění odpadních vod z obce dostalo do souladu se současně platnými zákony.

Nelze opomenout ani estetický aspekt, poněvadž ve všech lokalitách není možno klasickou čistírnu vhodně včlenit do krajiny, což by nemělo být podceňováno.

Kořenové čistírny využívají pro čištění odpadních vod přírodní procesy obdobné těm, které probíhají v mokřadlech a vodních nádržích při využívaní biologického samočistícího efektu a následné filtrace přes porézní půdní prostředí.

Nejedná se o novou technologii, poněvadž ve vyspělých zemích Evropy (jako je Dánsko, Spolková republika Německo, Velká Británie, Holandsko, USA a Kanada) je využívána již řadu roků s velmi dobrými výsledky.

U nás realizace tohoto způsobu čištění a dočišťování odpadních vod dosud narážela na předpisovou bariéru, ale i na nedůvěru orgánů státní správy. Přesto je již několik těchto čistíren odpadních vod u nás v provozu a další jsou ve výstavbě.

076Pro uplatnění těchto alternativních způsobů čištění odpadních vod, hovoří kromě jednoduchosti, minimálních provozních nákladů i menších pořizovacích nákladů v prvé řadě ta okolnost, že mnoho obcí má pro jejich realizaci příznivé podmínky. Umístění kořenové čistírny sice vyžaduje lokalitu s poněkud větším záběrem půdy, ale dají se využít i méně kvalitní půdní plochy.

Přírodní způsoby čištění mají své přednosti, ale i nedostatky, které vymezují oblast jejich využití.

Přednosti čistíren tohoto typu spočívají:

  • v poměrně jednoduchém stavebním provedení,
  • ve srovnatelných, až nižších stavebních nákladech v porovnání s umělou biologickou čistírnou,
  • v malých nárocích na speciální vybavení a speciální technologie,
  • v minimální potřebě energie, obsluhy a v malých provozních nákladech,
  • v možnostech nárazového přetížení a poměrně dobrém čistícím účinku od počátku provozu,
  • v poutání dusíku a fosforu, ale i těžkých kovů,
  • v možnosti krátkodobého, ale i dlouhodobého přerušení provozu,
  • v dobrém čistícím účinku, zejména v letním období,
  • v ekologickém charakteru vegetační čistírny,
  • v možnosti čištění odpadních vod s vysokým podílem balastních vod, tj. s malým obsahem organické hmoty,
  • ve snadném začlenění do krajiny a v širokém spektru možností využití,
  • v ekonomickém efektu na zvýšení sklizní při závlaze odpadními vodami.

Schéma ČOV ky si můžeme představit podle následujícího rozdělení jednotlivých částí.

a) Dešťový oddělovač

  1. jednotná kanalizace
  2. dešťový oddělovač
  3. odvod dešťových vod
  4. odvod splaškových vod

b) Vyrovnávací nádrž

  1. odvod dešťových vod
  2. vyrovnávací nádrž

c) Dešťový oddělovač s usazovací nádrží

  1. jednotná kanalizace
  2. dešťový oddělovač
  3. odvod dešťových vod
  4. odvod splaškových vod
  5. dešťová usazovací nádrž
  6. vodní tok

d) Mechanický stupeň čištění dimenzovaný na veškerý přítok dešťových vod

  1. jednotná kanalizace
  2. přívod
  3. česle
  4. lapák písku
  5. usazovací nádrže s retenčním prostorem
  6. dělící objekt
  7. vodní tok

Ve vegetačních kořenových čistírnách se na čistícím procesu podílí v zásadě tyto procesy

  • procesy fyzikální (sedimentace, filtrace, absorpce aj.),
  • procesy chemické (rozklad, srážení aj.),
  • procesy biologické (bakteriologické procesy a různé formy biologického metabolismu)

075Bakterie jsou v přirozeném samočistícím procesu díky složitým metabolickým a biochemickým pochodům schopny mineralizovat značné množství organické hmoty, která je spojena s jejich životní činností.

Tyto procesy probíhají nejen v čistících zařízeních, ale i v přirozeně znečištěných tocích a nádržích.

Samočistící proces, uměle navozený v čistírnách odpadních vod, využívá schopnosti bakterií degradovat organické znečištění na základě jejich enzymatického vybavení. Tohoto procesu je využito také ve vegetačních čistírnách, kde bakterie vytvářejí na kořenech makrofyt a na filtračním materiálu biologicky aktivní blánu.

Mikroorganismy se podílejí na čištění hlavně těmito procesy:

  • rozklad dusíkatých organických látek (bakterie proteolytické a amonizační),
  • nitrifikace (bakterie nitrifikační),
  • denitrifikace (bakterie denitrifikační),
  • rozklad celulózy (metano bakterie za anaerobních podmínek, celulolytické bakterie a myxo bakterie za aerobních podmínek),
  • rozklad škrobu a nižších cukrů (amylolytické bakterie),
  • rozklad tuků (lipolytické bakterie),
  • rozklad organických a anorganických látek obsahujících síru (sulfurikační a desulfurikační bakterie),
  • rozklad organických a anorganických sloučenin fosforu (fosfobakterie).

Průběh jednotlivých procesů je závislý na podmínkách tj. především na množství organického znečištění a na přítomnosti kyslíku.

074Ponořené části rostlin v kořenových čistírnách poskytují substrát pro rozvoj bakterií, které jsou hlavními nositeli čistícího procesu. Tenká vzduchová vrstva, která se vytváří v těsném okolí kořenového systému umožňuje přítomnost, metabolickou činnost a rozmnožování vhodných bakterií.

Za hlavní přínos rostlin k čistícímu procesu je považován přenos kyslíku do kořenové zóny. Kyslík se do kořenů a oddenků dostává z atmosféry soustavou vzdušných prostor uvnitř rostlinného těla a část ho difunduje přes povrchová pletiva podzemních orgánů do půdy. V substrátu se vytváří mozaika aerobních a anaerobních okrsků, v níž dochází k rozkladu organických látek, ale též k dalším procesům jako např. denitrifikaci, při níž se dusík z anorganických sloučenin mění až na plynný dusík, unikající do atmosféry.

Jako nejvhodnější a nejčastěji používané mokřadní rostliny je možno označit následující

  • rákos obecný (Phragmites australis)
  • chrastice rákosovitá (Phragmites arundinacea)
  • orobinec úzko- a širokolistý (Typha angustifolia, Typha latifolia)
  • skřípinec jezerní (Scripinus =Schoenoplectus lacustris)

Životnost kořenových ČOV můžeme zatím jenom odhadovat. Nejstarší fungují ve světě 15 až 20 roků. Filtrační pole se v případě zanesení uloží v prostoru ČOV na předem připravenou a proti průsaku do podloží zajištěnou plochu. Zde slunce a déšť náplň během několika let očistí a tato se bude moci vrátit zpět při další výměně náplně filtračního pole.

Žáci naší školy viděli princip čističky na své vycházce ve vlastivědě takto

Do čističky je voda odváděna z celé Osové Bítýšky. Voda je přiváděna na shrabky, kde se zachytí hrubé nečistoty. Dále jde do lapače písku, kde se usadí menší nečistoty. Potom jde na lapač tuku, z kterého je voda odváděna do kořenových polí. Zde kořeny rákosu zachytí biologické nečistoty.Kořenová pole jsou vyztužena nepropustnou fólií.Vyčištěná voda teče pak přímo do potoka.

Kdyby každá vesnice měla takovou čističku, věříme, že by voda v řekách, rybnících a potocích byla výrazně čistší než je dnes. Můžeme být hrdí na to, jak se v naší vesnici dbá na zdravé životní prostředí...